Kuchyně a digestoř

Digestoř jako dominanta kuchyně!

      Nedílnou součástí moderní kuchyně je odsavač par, tzv. digestoř. Je to zařízení, které odsává páry a pachy vznikající při vaření, v případě plynových sporáků odvádí z místnosti i oxidy dusíku, vznikající jako důsledek hoření plynu. Odsavač par je tedy pomocníkem v kuchyni, ale chrání i naše zdraví.

      Odsavače můžeme rozdělit na vestavěné, komínové, umístěné ke stěně, do rohu, odsavače umístěné pod kuchyňskou skříňkou a odsavače ostrůvkové. Mohou být výsuvné nebo výklopné, jednomotorové nebo dvoumotorové. Stále oblíbenější jsou v poslední době odsavače komínové, ale při výběru bychom se měli řídit především výkonností, hlučností a způsobem odtahu digestoře. O technické kvalitě odsavačů par svědčí zejména jejich výkon a hlučnost provozu. Odsavač par je vybaven účinným proti tukovým filtrem, který zachytí tukové a mechanické částice a zabrání tomu, aby se ventilátor a odtahové potrubí zanášely. Tím zároveň přispívá k ochraně životního prostředí. 

      Při výběru digestoře je rozhodující velikost kuchyně, umístění sporáku a způsob odvětrání. Správný odsavač par by měl vyměnit vzduch v kuchyni nejméně šestkrát za hodinu a mít alespoň tři stupně výkonu. Pokud je kuchyň menší, postačí digestoř s menším výkonem motoru, velká kuchyň potřebuje výkonnější zařízení. Stejně je tomu v případě, je-li kuchyň Volně propojena s dalším obytným prostorem například s jídelnou, případně i obývacím pokojem, kdy je třeba zajistit čistý vzduch na velké ploše. Rozhodujeme-li se o způsobu odvětrání, musíme zvážit stavebně konstrukční možnosti domu. Nejúčinějším způsobem likvidace par a pachů je odtah. Při odtahu procházejí Kuchyňské páry a pachy tukovým filtrem a jsou odváděny odtahovým potrubím ven z místnosti do větrací šachty. Je to nejefektivnější a cenově nejvýhodnější způsob, už proto, že nevyžaduje žádné vedlejší náklady. Recirkulaci volíme tehdy, když nemůžeme použít odtahový systém, tedy odvést výpary a pachy nepoužívaným komínem nebo ventilační šachtou. Princip recirkulace je poměrně jednoduchý kdy nasávaný vzduch se vede přes tukový a pachový filtr a opět se vrací zpět do místnosti. Digestoř je však třeba doplnit o aktivní uhlíkový filtr, který absorbuje pachové složky, páry a částečně i kouř. Uhlíkový filtr se doporučuje po šesti měsících nebo po sto dvaceti hodinách provozu vyměnit. 

      Velmi praktické jsou vyjímatelné nerezové tukové filtry, které jdou lehce vyjmout pomocí rychloupínáku a dají se umývat v myčce na nádobí. U dražších modelů signalizují blikající diody nutnost výměny nebo vyčištění filtru při snížení funkčnosti nebo po uplynutí aktivní doby provozu. Dobu použitelností filtrů je třeba hlídat a vyměřovat podle pokynů výrobce stejně jako je třeba udržovat kovová síta nad pracovní plochou v čistotě. Přilepenou mastnotu je nutné odstraňovat zejména nad plynovým sporákem s otevřeným plamenem, ale musíme se vyvarovat také přehřátí rozpáleného oleje a jeho vzplanutí. 

      U dražších modelů digestoří lze pomocí senzorového čidla (například ASC což je Advanced Sensor Control) detekovat všechny druhy výparů, zápachů i kouře a plynů vznikajících při vaření. Jde o plně automatický systém k řízení funkce digestoře. Při senzorovém signálu se digestoř nastaví na první rychlostní stupeň. Potom mikroprocesor každých deset sekund přehodnotí všechny údaje, a pokud je to nezbytné, změní i rychlost odsávání. Po skončení senzorového signálu digestoř ještě nějakou dobu pracuje na nejnižší rychlostní stupeň, aby bylo zajištěno, že jsou všechny pachy stoprocentně odstraněny. Citlivost senzoru je možné nastavit, případně lze celou funkci vypnout a digestoř používat v normálním režimu. Některé typy digestoří dobíhají minutu, jiné, dokonalejší, jsou programovány s doběhovým časem pět až patnáct minut. Po uplynutí naprogramované doby provozu (až 10 hodin) se odsavač vypíná. Pro úplné odstavení odsavače ze sítě je nainstalován hlavní vypínač, který zabraňuje ztrátám elektrické energie při pohotovostním režimu. 

      Při výběru digestoře je třeba brát v úvahu i jeho hlučnost a energetickou náročnost. Vnitřní prostor kvalitního odsavače je opatřen materiálem tlumícím hluk, čímž je zajištěn příjemný a klidný provoz. Snížení hlučnosti a dosažení energetických úspor lze dosáhnout také zavedením vyspělé elektroniky motoru (tzv. ENS tedy Energy Noise Control), který zároveň zvyšuje i vzduchovou kapacitu. Základem systému je výkonný motor s vícestupňovou regulací a vysokým výkonem, který ve srovnání s tradičním motorem může snížit hluk až o třicet procent a snížit energetickou náročnost dokonce až o sedmdesát procent. Některé digestoře bývají vybaveny turbo funkcí, která sice zaručuje jejich vyšší výkon, ale na úkor hlučnosti. Snížení hlučnosti odsavače je možné dosáhnout zabudováním externího ventilátoru. Montuje se do zdi, na venkovní zeď, na střechu nebo do vedlejšího prostoru. 

      Pro efektivní využití tahu je důležité umístění digestoře nad varnou deskou nebo nad sporákem. Optimální je montáž ve výšce 60 až 80 cm nad varnou plochou. U sklo keramických varných desek může být menší, u plynových sporáků lze doporučit vzdálenost větší. Atraktivní Nástěnné nebo ostrovní dekorační odsavače par zvýrazňují varnou zónu jako střed kuchyně. Díky chladnému nerezu nebo kombinaci nerezu a skla jsou v místnosti zasazeny jasné dominantní technické prvky a to v ideálních mírách šířek 60 až 90 nebo dokonce 100 cm.

      Digestoře mívají zabudované osvětlení pro lepší nasvícení pracovního prostoru. Dostatek světla zajišťují halogenové lampy nebo kompaktní zářivky, díky kterým dochází k optimálnímu osvětlení celého varného prostoru. Intenzita osvětlení se může nastavit a měnit podle individuálních požadavků.